V Polsku běhám maratony nerad. Jediný, který jsme zatím běželi – Varšava byla racionální volbou, protože nám dal kvalifikaci. Tentokrát mě zlákala velmi neobvyklá forma CAMINO POLACO MARATHON a fakt, že to bylo organizováno poprvé. Trasa maratonu vedla po Polské cestě Saint James Trail.
Fotografie. organizátor
Čestný start je plánován v Szafarnii v Chopinově centru po krásném Chopinově koncertu, skutečný start byl v Golub-Dobrzyń, a cíl v samém centru Toruně na Novoměstském náměstí. Pořadatel zajistil dopravu z Toruně do Szafarnie a ze Szafarnie do Golubu Dobrzyń.
Všechno fungovalo skvěle. Ráno v Toruni čekal zástup běžců, autobus se dostavil včas a jeli jsme na čestný start do Szafarnie. Startovní čísla jsme si vyzvedli v kanceláři soutěže, složili jsme zálohu a šli si poslechnout mini koncert.
Fotografie. organizátor
Po krátké rozcvičce jsme vyrazili – čestně.
Fotografie. Karolína Rokitnická
Doběhli jsme k trenérovi a jeli do Golub-Dobrzyna, tentokrát pro správný začátek.
Fotografie. Karolína Rokitnická
Přiznám se, že mě cesta překvapila, Počítal jsem s tím “asfalt” a okazało się, že běžíme po písečných lesních cestách. Przez 21 km pouze lesy, pole a jen pár vesnic, asfaltová plechovka z 2 – 3 km. Počasí bylo na naší straně, to bylo zataženo, teplota 17 stupně Celsia dosáhnout v poledne 22. Ideální na běhání!
Fotografie. organizátor
Pohybovali jsme se velmi klidně, bez “tlak” a řád byl rychle ustanoven. Prakticky od 10 km Běžel jsem sám s pár běžci pryč, byłam drugą kobietą. Druhá polovina vedla přes vesnice, běželi jsme po chodnících, stejně jako v Toruni. Líbí se 30 km Běželo se mi velmi dobře, krize si mě našla 7 km před cílovou čárou. Na 3 km do cíle mě předběhla holka a tím jsem doběhl 3 místo mezi ženami (OTEVŘENO 25).
Fotografie. organizátor
Organizačně vše klaplo. Těch startů jsem se bál, doprava a zmatek. Pořadatelé se trefili správně. Velmi dobrá ochrana trasy – spousta dobrovolníků, hasiči, policie, městská stráž a skvělé značení – nebylo možné se ztratit. Nechyběly ani body s vodou a banány, stejně jako nějaký divoký extra. Pro mě jich na začátku bylo až moc, pak na konec 10 km nic. Zoufalý jsem požádal hasiče o vodu a on mi dal láhev – zachránila mě. Běžel jsem s ní k dalšímu vodnímu bodu. Banány jsem si nevzal, protože jsem se bál, pro mě “ušpinit se”, Měl jsem gely. Před cílem to bylo podobné, Zoufalý jsem požádal dobrovolníky o vodu, ale oni to neudělali – poslední bod s vodou byl 3 km před cílovou čárou. Zachránila mě.
V cíli byl jarmark, dostali jsme medaili a teplé jídlo. Připadal jsem si jako v Thajsku, všichni děkovali za běh, ocenil snahu a strávil jsem pěkných pár minut povídáním o běhu s účastníky veletrhu.
Jsem velmi spokojený s průběhem a skutečností, že jsme se toho zúčastnili. Zapsáno v historii prvního maratonu Camino Polaco – zajímavé nastavení, náročná trasa, dobra organizacja.
42K: 03:48:20 (3 OTEVŘENÉ ženy) v 04:20:30
